Druhy hlásek - nástěnné tabule

V českém jazyce se hlásky rozdělují do tří základních skupin podle způsobu artikulace:

1. Souhlásky (konsonanty): Jsou hlásky, které jsou vyslovovány s úplným nebo částečným uzávěrem výstupních cest dýchání, takže proud vzduchu je přerušen nebo zúžen při jejich výslovnosti. V češtině existuje 33 souhlásek. Patří sem například písmena b, d, f, h, k, l, m, n, p, r, s, š, t, v, z, ž atd.

2. Samohlásky (vokály): Jsou hlásky, které jsou vyslovovány bez přerušení nebo zúžení proudění vzduchu. V češtině existuje 7 samohlásek, které se rozlišují na krátké a dlouhé. Krátké samohlásky jsou: a, e, i, o, u a dlouhé samohlásky jsou: á, é, í, ó, ú.

3. Dvojhlásky: Jsou kombinace dvou samohlásek, které jsou vyslovovány jako jediný zvuk. V češtině existuje 6 dvojhlásek: au, ou, eu, ei, ou, ie.

Rozdělení hlásek do těchto tří kategorií je důležité pro správnou výslovnost a psaní českých slov. Kromě toho je v češtině důležité také správně rozlišovat dlouhé a krátké samohlásky, protože se jedná o důležitý gramatický prvek pro skloňování a časování slov. Správná výslovnost je klíčová pro porozumění a komunikaci v českém jazyce.